|
| |
Král GondoruKing of Gondor |
|
ElendilKrál Gondoru byl titul, terý pouʒívali všichni vládci Jiʒního království z Elendilova rodu. Vznikl roku 3320 [D. v. se zaloʒením Gondoru a bez přestávky byl obsazen aʒ do roku 1944 T. v. (v letech 1437-1447 si ho nárokovali dokonce dva členové rodu zároveň – viz Příbuzenský svár). Pak následovalo krátké bezvládí, ale roku 1945 byl trůn opět obsazen, ovšem pouze do roku 2050. Od té doby nebyl nikdo gondorským králem téměř tisíc let, aʒ do roku 3019, kdy byl titul obnoven.
Od zaloʒení Gondoru do Války Posledního spojenectví fungoval v Gondoru fakticky duumvirát, neboť zde vládli společně bratři Isildur a Anárion. Formálně však spadal Gondor formálně pod svrchovanost Velkého krále Elendila, který sídlil v Severním království.
Ve Třetím věku se situace změnila: Elendil a Anárion byli zabiti a hlavou rodu se stal Isildur. Ten se chystal odebrat se na sever, aby zaujal úřad Velkého krále. Jiʒní království svěřil svému synovci Meneldilovi, synovi Anáriona. Chtěl přitom zachovat původní model, kdy král Gondoru byl podřízen Velkému králi Arnoru a gondorský trůn byl obsazován podle vůle Velkého krále. Meneldil ovšem vyuʒil brzké Isildurovy smrti, po níʒ v Arnoru nastoupil nezletilý Valandil. Začal vystupovat jako suverénní vládce a prakticky vymanil Gondor ze závislosti na Arnoru. Vládnoucí dynastií Gondoru se tak stal Anárionův rod. Historický vývoj tuto skutečnost stvrzoval tím, ʒe Gondorská říše dlouhou dobu sílila, zatímco Arnor slábl a rozštěpil se.
Po Meneldilovi vládlo osmnáct králů z Anárionova rodu po Ondohera. Kdyʒ ten zemřel, nezanechal ʒádné syny ani blízké muʒské příbuzné, a tak vznesl na trůn nárok manʒel jeho dcery, Arvedui z Isildurova rodu, přičemʒ se odvolával na starodávné uspořádání zaloʒené Isildurem. Byl ale odmítnut a králem se stal Eärnil I. z jiné větve Anárionova rodu. Ta však neměla dlouhého trvání, protoʒe uʒ Eärnilovým synem Eärnurem rod definitivně vymřel.
Isildurovi potomci zůstávali v divočině Eriadoru jako náčelníci Dúnadanů a trvalo téměř tisíc let, neʒ se přihlásili o své dědictví. Gondoru zatím vládli správci z Húrinova rodu – protoʒe nepocházeli z potomků Elendila, nikdy nevznesli nárok na trůn a nenazývali se králi.
Teprve po vítězství ve Válce o Prsten se Aragorn II. z Isildurova rodu nechal korunovat jako král Elessar, čímʒ obnovil po 969 letech titul krále Gondoru, ale také po 3017 letech titul Velkého krále, pod jehoʒ svrchovanost spadal jak Gondor, tak Arnor.