Tar-Elendil

Parmaitë

Tar-Elendil byl čtvrtým králem Númenoru. Byl synem krále Tar-Amandila, narodil se v roce 350 Druhého věku.

Říkalo se mu také Parmaitë, protože vlastní rukou sestavil mnoho knih a legend z učeností nasbíraných jeho dědem Vardamirem.

Oženil se pozdě a jeho nejstarším dítětem byla dcera Silmariën narozená v roce 521. Jejím synem byl Valandil. Z Valandila pocházeli Páni z Andúnië, z nichž posledním byl Amandil otec Elendila Vysokého, který připlul po Pádu do Středozemě. Tar-Elendil dal své dceři Silmarien jako dědictví prsten Barahira, otce Berena Jednorukého, který se tak se uchoval v domě Pánů z Andúnië a s Elendilem přežil Pád Númenoru.

Za vlády Tar-Elendilovy, roku 600, se lodě Númenorejců poprvé vrátily ke Středozemi. Prvním mořeplavcem, který doplul do Středozemě, byl Vëantur, kapitán králových lodí. S pomocí jarních západních větrů dopravil svou loď Entulessë (což znamená „Návrat") do Mithlondu a vrátil se na podzim příštího roku. Od té doby se mořeplavba stala hlavním podnikáním odvážných a udatných númenorských mužů. Elendilův syn Meneldur se oženil s Vëanturovou dcerou Almarian.

Tar-Elendil panoval 150 let. Žezla se vzdal roku 740, jak dlouho předtím ohlašoval. Zemřel v roce 751.