Elrond Půlelf byl synem Eärendila a Elwing a bratrem Elrose Tar-Minyatura. Jméno Elrond znamená „Hvězdná klenba“. Oba rodiče měli smíšený lidsko-elfský původ (Eärendil byl synem lidského válečníka Tuora a elfské princezny Idril z Gondolinu, otcem Elwing pak byl Dior Eluchíl, jediný potomek slavného páru Berena a Lúthien) a Eärendilovi i Elwing bylo proto dovoleno zvolit si, ke kterému ze dvou plemen se chtějí přiřadit. Stejnou volbu dostali i jejich synové. Elrond si stejně jako i jeho rodiče zvolil život elfů, pouze Elros se stal člověkem.
Elrond se narodil roku 525 P. v. v Přístavech Sirionu, posledním bezpečném útočišti elfů a lidí na samém jihu Beleriandu poté, co byly všechny ostatní elfské i lidské državy obsazeny Morgothem. Pánem přístavů byl Eärendil, který byl jediným dědicem krále Turgona. Byl to velký námořník, často se vydával na cesty a objevitelské výpravy po všech mořích a toužil se dostat do Valinoru, aby mohl Valar požádat o pomoc proti hrozící definitivní porážce od Temného pána. Jednou, když byl Eärendil na cestách, přepadli Přístavy Fëanorovi synové. Elwing unikla skokem do moře a byla zachráněna díky Ulmově moci, ale Elrond a Elros byli zajati Fëanorovými syny. Maedhros a Maglor si je ale oblíbili a nijak jim neublížili.
Po porážce Morgotha nastala pro bratry jejich volba a zatímco Elros se stal velkým lidským králem, Elrond se stal jedním z nejmoudřejších mezi Eldar. Poté co většina Beleriandu klesla pod hladinu moře, přebýval dlouho v Lindonu, kterému vládl velekrál Gil-galad, kterému sloužil jako herold. Za války Saurona a elfů roku 1695 D. v. byl vyslán s lindonským vojskem na pomoc Eregionu. Spojil se s eregionským lidem, vedeným Celebornem, ale po dlouhých bojích byl roku 1697 donucen ustoupit na sever, zatímco Eregion byl zpustošen Sauronem. Naštěstí Temnému pánovi vpadlo do zad vojsko vedené Durinem III., pánem Khazad-dûm, a Amrothem, králem Lothlórienu, takže Elrond se mohl uchýlit do skrytého horského údolí na horním toku Bruinen, kde vybudoval útočiště nazvané Imladris, které bylo od té doby jeho sídlem. Roku 1700 se v Eriadoru vylodili Númenorejci a Sauronovo vosko bylo sevřeno mezi nimi a Elrondem a následně téměř kompletně zničeno.
Po válce svěřil Gil-galad Elrondovi Vilyu, nejmocnější ze Tří prstenů. Imladris pak zažívala dlouhá staletí míru.
Na konci Druhého věku bylo vytvořeno Poslední spojenectví elfů a lidí. Armáda Lindonu a Arnoru pod velením Gil-galada a Elendila se vydala do války proti Mordoru právě z Imladris, kde se k ní připojil Elrond. Elrond byl spolu s Círdanem jediný, kdo stál na svazích Orodruiny po boku Gil-galada, když byl elfský král zabit.
Na počátku Třetího věku si Elrond vzal za ženu Celebrían, dceru Celeborna a Galadriel. Narodili sejim nejdříve bratři – dvojčata Elladan a Elrohir a pak dcera Arwen Undómiel, o které se říkalo, že se v ní na svět vrátila podoba Lúthien.
Během válek Arnoru proti Černokněžnému králi z Angmaru byl Elrond hlavním spojencem Severního království. Po zničení Arnoru poskytl v Imladris útočiště náčelníkům Dúnadanů a uschoval Annúminaské žezlo, odznak Severního království.
Roku 2509 utržila Celebrían otrávenou ránu skřetím šípem, a přestože Elrond vynaložil veškeré své léčitelské umění, nebyla už ve Středozemi šťastná a následujícího roku se rozloučila s manželem i dětmi a odplula přes moře na Západ.
Roku 2933 byl náčelník Dúnadanů Arathorn II. zabit a Elrond přijal do Imladris jeho ženu Gilraen a dvouletého syna Aragorna. Toho vychovával jako vlastního syna a říkal mu Estel, což znamená „Naděje“. Aragorn byl potomkem Elrondova bratra Elrose, a tudíž byl Elrondovým vzdáleným synovcem (přes šedesát čtyři generací). Teprve v den jeho dvacátých narozenin odhalil Elrond Aragornovi jeho pravé jméno a původ. Brzy na to se Aragorn setkal s Elrondovou dcerou Arwen a zamiloval se do ní. Tento vztah později vedl k tomu, že Arwen přijala Dar lidí (smrtelnost) a Elrond se s ní musel navždy rozloučit.
Roku 2941 Elrond hostil Thorinovu družinu trpaslíků s Gandalfem a Bilbo Pytlíkem na cestě k Ereboru. Roku 3002 pak přijal Bilba jako stálého hosta.
V roce 3018 se v Imladris konala Elrondova rada, na níž Elrond vytvořil Společenstvo prstenu a vyslal je na nebezpečné poslání zničit Jeden prsten. Když byl následujícího roku úkol splněn a Sauron nadobro poražen, vydal se se svou dcerou a početnou družinou do Minas Tirith kde se slavila svatba Arwen s Aragornem, jenž se stal králem Obnoveného království.
Roku 3021 se Elrond spolu s dalšími velkými Eldar, Gandalfem a nositeli Prstenu vypravil na Západ a navždy opustil Středozem. Bylo mu v tuto dobu přibližně 6520 let.