Anglachel byl velmi cenný a mocný meč, který byl vyroben z kovu, jež „spadl z nebe“ jako „plápolající hvězda“. Vyrobil ho Eöl, Temný elf, pravděpodobně počátkem Prvního slunečního věku. Jeho držitelů bylo více. Byli jimi Eöl, Elu Thingol, Beleg Cúthalion a nakonec Túrin Turambar. O Anglachelu se říká, že rozetnul každé železo vytěžené ze země. Jeho čepel prý byla černá a nelesklá. Na každého, kdo ho spatřil, působil již na první pohled velmi silně. Meč se zdál být (a také byl) velmi mocný.

Eöl vykoval tento výjimečný meč ve své kovárně v Nan Elmothu z nějakého „meteorického kovu“. Neví se sice, jak se k němu dostal, ale víme jistě, že se mu z něj podařilo vyrobit opravdu pozoruhodný meč, kterému dal jméno Anglachel. Eöl ho nevyrobil pro sebe, ale pro Thingola Doriathského jako daň za to, že smí bydlet a svobodně žít v Nan Elmothu (ten totiž patřil k Thingolovu království). Thingol jej sice vlastnil, ale nenosil. Anglachel byl nějakou dobu uložen a „spal“. Ve zbrojnicích krále Thingola meč odpočíval až do doby, než si jej vybral (jako dar od krále za skvělé služby) velký lučištník a náčelník Thingolových hraničářů Beleg Cúthalion. Říká se, že když Beleg tehdy prvně sevřel jílec Anglachelu ve své dlani a vytáhl meč z pochvy, Melian (manželka Elu Thingola) pohlédla na čepel a po tváři jí přeběhl stín smutku. Varovala lučištníka Belega před mečem Anglachelem, neboť cítila, že v jeho držení nezůstane dlouho. Beleg ale jejích slov nedbal. Poděkoval králi a již s novým mečem se vydal zpět na severní hranici, kde měl svůj úkryt, kde nejraději sloužil a kde se právě schylovalo k bojům. Právě tam se měl Anglachel prvně „napít“ krve nepřátel. Nejprve k potyčkám a pak i k bojům na severní hranici opravdu došlo. Skřeti byli poraženi a Anglachel se radoval, že byl konečně vytasen z pochvy za účelem boje. Beleg tam tentokrát nepobyl dlouho. V zimě toho roku se vydal hledat přítele Túrina, který se mezitím usadil na Amon Rûdhu.

Když Beleg v roce 487 Prvního věku přišel za Túrinem na Amon Rûdh a zůstal s ním, byla celá ta země široko daleko známá jako Dor-Cúarthol, Země Luku a Přilby. Beleg pak s Túrinem a jeho druhy bojoval proti Morgothovým stvůrám. Jednoho dne se však skřeti (díky zradě trpaslíka Mîma, který se přátelil s Túrinem, ale upřímně nenáviděl Belega) dostali k Amon Rûdhu. Skřeti vyplenili Amon Rûdh a zabili jeho obránce. Túrina ale nezabili. Vzali ho sebou jako zajatce. Beleg byl sice zraněn, ale dosud žil. Když se trochu zotavil, vzal svůj luk Belthronding, meč Anglachel a vydal se za skřety, aby přítele Túrina zachránil. Cestou se setkal s Gwindorem, nargothrondským elfem, kterého zajal Morgoth v Nirnaeth Arnoediad a kterému se podařilo uprchnout. Gwindor se k Belegovi přidal a společně Túrina zachránili. Túrin byl ale v bezvědomí. Když ho Beleg zbavoval pout, smekla se čepel jeho meče a Túrin se probral. Protože byla noc a on byl ještě dezorientovaný, nepoznal svého zachránce. Domníval se, že se nad ním sklání skřet s taseným mečem, který ho chce zabít. Vyrval mu tedy meč z rukou a domnělého nepřítele zabil. Beleg tedy přišel o život nešťastnou náhodou rukou svého přítele Túrina, která svírala jeho vlastní meč Anglachel. Beleg byl pak pohřben na okraji Taur-nu-Fuinu i se svým lukem Belthrondingem.

Zatímco svůj luk Belthronding si „vzal“ Beleg sebou do hrobu, meč Anglachel zůstal s živými. Ještě nepřišel „jeho čas“.

Když Beleg spočinul v zemi, Gwindor odešel z Taur-nu-Fuinu a Túrina vzal s sebou. Bylo to, jako by putoval se stínem. Túrin byl úplně zničený - jakoby bez života. Nemluvil a šel jako ten, kdo si nic nepřeje, nic neočekává a neví, kam jde. Gwindor však byl stále s ním. Když došli k Eithel Ivrinu, pramenům Narogu, Túrin na Gwindorovu radu poklekl a napil se. Až v tu chvíli mu vytryskly slzy a jeho duši se ulevilo. Gwindor mu poté podal meč Anglachel, který celou cestu opatroval. Túrin jej přijal. Poté Gwindor s Túrinem odešli do Nargothrondu, kde se Túrin „obnovil“ a znovu se stal velkým válečníkem. Právě tam (v Nargothrondu) také „skončil“ poslední ze slavné trojice Beleg – Belthronding – Anglachel. Túrin totiž nechal šikovné a znalé nargothrondské kováře meč Anglachel překovat. Čepel nové zbraně sice dál zůstala černá, ale její ostří od té doby zářilo bledým ohněm.

Mocný meč Anglachel tím zanikl, pravda, ale z něj se zrodil meč nový: Gurthang.