Zlatý lesMěl stříbřitou a hladkou kůru a větve mířily obloukem nahoru jako u buku, nikdy však neměl víc než jeden kmen. Llisty se podobaly bukovým, ale byly větší, na líci bledězelené a na rubu stříbřité a na slunci se blyštěly; na podzim neopadávaly, ale měnily se v bledé zlato. Na jaře strom nesl zlaté květy v chumáčích jako třešeň a kvetl až do léta; sotva se rozpukly květy, listí opadalo, takže během jara a léta měl háj malinornů zlatý koberec a zlatou střechu, avšak sloupoví bylo stříbrošedé. Jeho plodem byl oříšek se stříbrnou skořápkou.UT II, 1
Eldar přivezli tyto stromy z Tol Eressey na Númenor. V příjemném podnebí ostrova brzy zdomácněly a rostly v kraji Nísimaldar na západě ostrova. Po pěti staletích dosáhly skoro takové výšky jako na Eressei. Númenorský král Tar-Aldarion dovezl semena mallornů do Středozemě, kde je daroval králi elfů Gil-galadovi. V Lindonu se jim ale příliš nedařilo, a tak je Gil-galad dal Galadriel. V její péči vzniklo z Lothlórienu jediné místo ve Středozemi, kde mallorny běžně rostly, i když nedosáhly výšky těch na Númenoru. Zlatá barva listů a květů mallornů dala zemi jméno.Roku 3019 darovala Galadriel Samovi Křepelkovi jedno mallornové semeno. Ten je úspěšně pronesl Válkou o Prsten a nakonec zasadil v Kraji, na Oslavové louce v Hobitíně. Tento mallorn začal rychle růst a prospívat a byl známým jako jediný mallorn mezi Mlžnými horami a mořem, a také jako jeden z nejkrásnějších ve Středozemi.