Kraj byla země hobitů v Eriadoru, mezi Starým hvozdem a Brandyvínou na východě, Severními vrchy na severu a Dalekými vrchy (později Věžovými kopci na západě. Skutečné jméno Kraje v západštině bylo Sûza (což je jedno z mála slov v západštině, která známe), v sindarštině se nazýval i Drann. Velikost Kraje byla 193 km mezi Dalekými vrchy a mostem přes Bandyvínu a 241 km mezi severními rašeliništi a bažinami na jihu. Kraj byl původně rozdělen na čtyři čtvrtky, západní, severní, východní a jižní, později k němu přibyla ještě Východní marka (Rádovsko) a Západní marka. Hlavním městem Kraje byla Velká Kopanina na Bílých vrších. Kraj ale neměl žádnou faktickou vládu, jednotlivé rodiny se většinou staraly o své vlastní záležitosti. Jedinými organizovanými službami v Kraji byli Krajníci a pošta.
Kraj byl původně součástí Arnoru, později Arthedainu. Stálými válkami s Angmarem se ale počet obyvatel Severního království ztenčil a v šestnáctém století Třetího věku byla oblast Kraje téměř opuštěná. První hobiti, kteří překročili Brandyvínu a přišli do Kraje, byli bratři Marko a Blanko roku 1601 T. v.. Arthedainský král Argeleb II. jim udělil tuto zemi lénem a brzy se sem přestěhovalo mnoho hobitů, kteří dříve sídlili kolem Hůrky a dál podél Východní cesty, ale obávali se nebezpečí z Angmaru. Rok 1601 se tak stal datem založení Kraje a zároveň počátkem Krajového letopočtu, který hobiti od té doby používali.
Po zániku Arthedainu v roce 1974 si hobiti jako svého vládce zvolili vladyku, kterým se stal Radda z Blat. Vladyctví se dědilo v rodině Starorádů a později Bralů. Byl to ale většinou jen formální titul, který měl reálný význam pouze v časech války nebo ohrožení, kdy se vladyka ujal velení Zbrojného hobitstva. Takové časy ale přicházely zřídka, protože Kraj dlouhá staletí zůstával na okraji zájmu a navíc jeho hranice střežili hraničáři, pozůstatek Arnorských Dúnedain. Větší význam v běžném životě získala funkce starosty Velké Kopaniny, kterému se později začalo říkat starosta Kraje.
Roku 2340 Gorhendad Starorád a část hobitů z Východní čtvrtky překročili Brandyvínu zpět na východ a osídlili úzký pás země mezi řekou a Starým hvozdem. Tato oblast se od té doby nazývala Rádovsko.
Roku 2747 vnikli do Kraje od severu skřeti, ale byli poraženi Bandobrasem Bralem v bitvě na Zelených polích.
Těžké časy pro Kraj nastaly roku 3019 za Války o Prsten. Kraji se sice vyhnula hlavní válečná střetnutí, ale značně mu uškodil čaroděj Saruman. Bohatý hobit Loto Pytlík ze Sáčkova zneužil svého majetku a obchodních kontaktů se Sarumanem, porušil staré uspořádání Kraje a prohlásil se Šéfem. Najal si lidské lupiče z divočiny a přistěhovalce z jihu a když hobiti proti jeho vládě protestovali, nechával je zavírat do Zamčených děr. Situace se ještě zhoršila, když do Kraje dorazil sám Saruman. Tomu šlo jen o pomstu hobitům za to, že Frodo, Sam, Pipin a Smíšek zničili jeho naděje a proto rozkázal pálit a ničit, aby Kraji co nejvíce uškodil. Nakonec nechal zabít i Lota. Když se ale Cestovatelé vrátili, zburcovali hobity a v bitvě u Povodí Sarumanovi darebáky porazili. Při následné konfrontaci byl pak Saruman zabit svým vlastním sluhou Grímou. Odstranění Sarumanovy nadvlády se nazývá Vymetení Kraje.
V následujících letech byly odstraňovány škody, ale dařilo se to rychle, zejména díky daru a požehnání, které Samovi dala Galadriel.
Po vzniku Obnoveného království král Elessar roku 6 Č. v. vydal výnos, že velcí lidé nesmějí vstoupit do Kraje, a učinil jej Svobodnou zemí pod ochranou Severního žezla. Roku 31 Č. v. byla ke Kraji připojena Západní marka od Dalekých vrchů po Věžové kopce a mnoho hobitů se tam odstěhovalo.