Město a přístav na řece
Gwathló a
Severojižní cestě, mezi
Enedwaithem a
Minhiriathem. Historie tohoto místa sahá daleko do minulosti - byl jedním z nejstarších osídlení v
Arnoru. První zmínka je z 9. století D.v., kdy
Númenorejci vybudovali svůj první přístav ve
Středozemi,
Vinyalondë v ústí Gwathló, a vydali se na sever proti proudu až dorazili k bažinám v místech Tharbadu, kde se setkali s elfy z
Eregionu a později zde vybudovali pevnost. Ve válce Saurona a elfů roku 1697, poté co vytvořil
Jeden prsten,
Sauron zpustošil
Eregion a postavil silnou posádku v Tharbadu, zatímco se vydal na sever a na západ plenit Eriador. Elfům však včas přišla pomoc z
Númenoru a
Gil-galad se spojenými vojsky porazil Saurona u
Kamenného brodu a zahnal ho na ústup na východ. Mezitím se však druhá númenorská armáda pod velením admirála Ciryatura vylodila ve
Vinyalondë a dobyla Tharbad, takže vpadla ustupujícímu Sauronovu vojsku do zad a zcela ho porazila; Sauron uprchl do
Mordoru jen se svou tělesnou stráží.
Od té doby byl Tharbad Númenorejci udržován, v bažinách byly vytvořeny valy a náspy pro mocná opevnění, byl postaven most přes Gwathló a přes bažiny vytvořen přechod
cesty, která později spojila
Severní a
Jižní království. Když starý přístav ve
Vinyalondë začal pustnout a rozpadat se, tak byl dokonce velikým úsilím vytvořen v Tharbadu přístav schopný přijímat námořní lodě. Za doby Arnoru a Gondoru se obě království starala o toto významné město, ale jak Arnor postupně upadal a byl ohrožován
Angmarem, zatímco Gondor čelil útokům
Východňanů, Severojižní cesta se užívala čím dál méně a význam Tharbadu jako obchodní křižovatky se snižoval; od té doby se malá doprava vedla už spíše po moři mezi
Pelargirem a
Lindonem. Po velkém moru v roce 1636 se už zbylí obyvatelé Tharbadu ve svém opevněném městě starali sami o sebe, protože
Cardolan, ke kterému Tharbad do té doby patřil, zanikl. Tharbad byl sice stejně jako všechna města na severozápadě
Středozemě morem také zasažen, ale udržel se ještě více než tisíc let jako samostatné město, než postupně také zpustl a po velkých záplavách 2912 byl nakonec zcela opuštěn.