Šerá brázda; loučení Éowyn se Šedou družinou. V pozadí Dwimorberg - Strašidelná hora.

Eilenach, druhý z gondorských majáků v Ered Nimrais.

Velké pohoří v Gondoru. Táhlo se od nejvýchodnější hory Mindolluiny nad Minas Tirith na západ, mezi přímořskými zeměmi Gondoru na jihu a Calenardhonem na severu. Nejsevernější výběžek byl oddělen Rohanskou branou od Hithaegliru. Dál hory pokračovaly na západ, stáčely se k jihu v Drúwaith Iauru a nižší vrcholky pokračovaly až na mys Andrast.

V nejsevernější části hor se nacházel Helmův žleb a na jihovýchod od něj v ústí jednoho z horských údolí stál Edoras. Horní část tohoto údolí se nazývala Brázdná dolina a v horách nad ní se nacházelo starobylé útočiště Šerá brázda, které bylo vybudované zaniklou civilizací, která obývala Bílé hory ve Druhém věku, ale později ho využívali i Rohirové.

Jak na severní, tak na jižní straně Bílých hor využili Gondorští některé vysoké pahorky k vybudování soustavy majáků. Tyto majáky sloužily hlavně k rychlému povolávání pomoci v době nebezpečí. Známých je sedm majáků na severní straně hor. Od východu to byly: Amon Dîn, Eilenach, Nardol, Erelas, Min-rimmon, Calenhad a Halifirien, ležící na pomezí Rohanu.