Druhý z gondorských majáků v Ered Nimrais, byl z nich druhý nejvyšší (po Halifirienu) a jeden ze tří nejstarších (spolu s Amon Dînem a Min-Rimmonem). Název pochází z přednúmenorské doby a jeho význam je nejasný. Byl to nejvyšší bod Drúadanského hvozdu a vyvstával z lesa jako osamělý kopec, na rozdíl od některých jiných majáků, které se nacházely na úbočích hor. Mezi tímto kopcem a symotnými Bílými horami se nacházelo údolí, zvané Údolí kamenných vozů.
Vrcholek Eilenachu tvořil ostrou špici, kde bylo pro rozdělání velkého ohně jen málo místa. Z toho důvodu byl následující maják Nardol upraven tak, aby naopak umožnil co nejsilnější oheň.