Bralsko byla jedna ze starých rodových oblastí Kraje. Rozkládalo se v Západní čtvrtce kolem západní části Zelených kopečků na jih od Východní cesty. Jak název napovídá, patřilo mocnému a bohatému hobitímu klanu Bralů, kteří se po Starorádech stali vladyky Kraje.

Hlavním městečkem Bralska byl Bralův městec na Zelených kopečcích (který také patřil mezi nejstarší a nejvýznamnější obce celého Kraje). Tam se také nacházely Velké pelouchy, historické sídlo rodu Bralů, ve kterém žilo mnoho generací a mnoho větví široké rodiny pohromadě. Mezi další Vesnice Bralska patřila Bílá studně nedaleko Bralova Městce a Bralova Vráž dál na západ.

Na rozdíl od mnoha jiných významných hobitích rodin, které na konci Třetího věku už zdaleka nežily jen na svých tradičních rodových územích, Bralové byli známi svou soudržností a většina jich sídlila v Bralsku. Díky této soudržnosti bylo také Bralsko pravděpodobně jedinou součástí Kraje, která se během Války o Prsten nepodřídila vládě Šéfa a jeho darebáků. Vladyka Paladin II. nepustil Darebáky do Bralska; ty, kteří zákazu neuposlechli, nechal honit a tři z nich byli zastřeleni za potulku a loupeže. Pak už si Darebáci do Bralska netroufli, ale střežili je zvenku. Přesto se tam dostal vladykův syn Peregrin a přivedl odtamtud slušnou sílu hobitů do bitvy u Povodí, zatímco vladyka s dalšími hobity z Bralska vyčistil od Darebáků Jižní čtvrtku.