Elfský nůž, ukovaný v Prvním věku v Gondolinu. Jako další zbraně zručných elfích kovářů jeho ostří mírně zářilo, když se nablízku nacházeli skřeti. Pravděpodobně byl uloupen Morgothovými služebníky, kteří město vyplenili. Jeho osud během Druhého a většiny Třetího věku je neznámý, ale nějakou cestou se dostal do pokladu, nahromaděného zlobry Tomem, Vildou a Bertou. Když zlobři v roce 2941 T. v. přičiněním Gandalfa zkameněli, poklad byl prohledán jeho družinou a tento nůž dostal hobit Bilbo Pytlík, pro kterého byl použitelný jako krátký mečík. Kromě něj byly nalezeny také slavné starodávné meče Glamdring a Orkrist, pocházející také z Gondolinu. Bilbo pak jej pak dobře využil během svých dobrodružství: Zastrašil jím Gluma a bojoval proti pavoukům v Temném hvozdu. Po boji s pavouky dal Bilbo svému mečíku jméno Žihadlo.

Roku 3018 Bilbo v Roklince daroval Žihadlo svému synovci Frodovi, který se chystal na cestu se Společenstvo prstenu do Mordoru. Záře Žihadla družinu v Morii varovala před přítomností skřetů. V Emyn Muilu pomohlo při zkrocení Sméagola a v Cirith Ungolu při přesekání pavučin Oduly, které se běžným mečem téměř přeseknout nedaly. Když byl Frodo omráčen, vzal si Žihadlo k sobě jeho sluha Sam a zasrašil jím skřeta ve věži v Cirith Ungolu. Když se oba hobiti opět shledali, Frodo si už Žihadlo zpátky nevzal, ale daroval je Samovi.