Velký černý kámen, stojící na stejnojmenném pahorku blízko údolí řeky Morthondy. Byl oblý jako veliká koule a vysoký jako člověk, i když byl z poloviny zabořený v zemi. Někteří lidé věřili, že na toto místo spadl z nebe, ale ve skutečnosti byl přivezen Isildurem z Númenoru. Sem byl postaven na památku přísahy, kterou tu Isildurovi složil Horský král - vládce starého národa, který obýval kraj okolo Šeré brázdy a pozdějších Stezek mrtvých. Slíbil, že přijde na pomoc na pomoc Gondoru ve válce, ale když Sauron zesílil a chystala se válka Posledního spojenectví, byla přísaha porušena a horský národ se raději stáhl do svých skrytých obydlí, aby nemuseli vycházet do boje proti Sauronovi, kterého kdysi za Temných roků uctívali.
Tehdy řekl Isildur jejich králi: "Budeš posledním králem. A prokáže-li se Západ silnější než tvůj Černý pán, vkládám na tebe a na tvůj lid toto prokletí: Nikdy neodpočinete, dokud přísahu nesplníte. Tato válka totiž potrvá nespočetné roky a budete ještě jednou povoláni, než skončí." A oni uprchli, skrývali se v horách, nestýkali se s jinými lidmi a pomalu hynuli v neúrodných horských končinách. Od té doby ale okolo vrchu Erech a na všech místech, kde dřív žili, ležela hrůza z Mrtvých, kteří nespí. Říkalo se, že je to místo, kde se scházejí Stíny lidí a shromažďují se tam v dobách strachu, tísní se kolem kamene a šepotají.
Jak však řekl Isildur, měli být ještě jednou povoláni; a to se stalo, když sem za Války o Prsten, o půlnoci z 8. na 9. března 3019, dorazil Aragorn se svou družinou. Jako právoplatný Isildurův dědic sem povolal Mrtvé, aby splnili svou přísahu. Když přišel ke kameni Erech, zvolal mocným hlasem:
"Věrolomníci, proč jste přišli?"
A z noci bylo slyšet hlas, který jako by mu zdaleka odpovídal:
"Splnit svou přísahu a dojít pokoje."
Pak řekl Aragorn: "Hodina konečně přišla. Teď půjdu do Pelargiru na Anduině a vy půjdete za mnou. A až bude tato země očištěna od Sauronových služebníků, budu mít přísahu za splněnou a vy získáte pokoj a navždy odejdete. Protože já jsem Elessar, potomek Isildurův, dědic Gondoru."
Družina se pak utábořila u kamene, a když přišel úsvit, vydali se na úmornou pouť na východ do Pelargiru, kde pak vojsko Mrtvých vybojovalo vítěznou bitvu proti Umbarským korzárům.