Velký ostrov na řece Anduině, mezi Anórienem a Severním Ithilienem. Sloužil jako pevnost Gondoru, která měla zabraňovat armádám z východu v překročení Velké řeky.
Ostrov byl dlouhý asi deset mil, úzký a na většině své plochy zalesněný. Na severním konci ze zvedal v ostrý útes, který dával ostrovu jeho jméno - voda se o něj tříštila jako o příď velké lodi.
Jeho velká strategická důležitost spočívala v tom, že se jednalo kromě Osgiliathského mostu o jediné místo, kde mohla nepřátelská armáda překročit řeku a ohrozit centrum Gondoru. Gondorští si byli této hrozby vědomi a právě proto byl zbudován maják a opevnění na Amon Dînu, aby mohla být Minas Tirith včas varována v případě prolomení obrany Cair Androsu.
Za války o Prsten padla obrana Cair Androsu 10. března 3019. Zatímco z Minas Morgul vyšlo vojsko Černokněžného krále do bitvy na Pelennorských polích, Sauron vyslal menší armádu (asi 6000 skřetů a lidí) z Morannonu. Ta překročila Anduinu přes Cair Andros a dostala se do Anórienu, kde měla zabránit vojsku Rohanu přijít na pomoc Gondorským. Rohirové ji však obešli přes Drúdanský hvozd a dostali se k Minas Tirith včas. Po vítězství na Pelennorských polích se část Rohirů vrátila a vytlačila Mordorskou armádu zpět přes Anduinu. Cair Andros byl ještě nějaký čas držen skřety, ale po pádu Saurona byl opět v rukou Gondorských.