Kalendáře

Krajový letopočet


KRAJOVÝ KALENDÁŘ
K POUƷITÍ V KAƷDÉM ROCE
(1) Ponovorok
NOVOROK 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 -
4 11 18 25 -
5 12 19 26 -
6 13 20 27 -
(2) Chladen
- 5 12 19 26
- 6 13 20 27
- 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 -
4 11 18 25 -
(3) Jarn
- 3 10 17 24
- 4 11 18 25
- 5 12 19 26
- 6 13 20 27
- 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
(4) Dešten
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 -
4 11 18 25 -
5 12 19 26 -
6 13 20 27 -
7 14 21 28 -
(5) Traven
- 6 13 20 27
- 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 -
4 11 18 25 -
5 12 19 26 -
(6) Předradostiny
- 4 11 18 25
- 5 12 19 26
- 6 13 20 27
- 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 RADOSTINY
Slunovrat (Zaradostiny)
(7) Poradostiny
RADOSTINY 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 -
4 11 18 25 -
5 12 19 26 -
6 13 20 27 -
(8) Sečen
- 5 12 19 26
- 6 13 20 27
- 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 -
4 11 18 25 -
(9) Světen
- 3 10 17 24
- 4 11 18 25
- 5 12 19 26
- 6 13 20 27
- 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
(10) Zimosmeť
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 -
4 11 18 25 -
5 12 19 26 -
6 13 20 27 -
7 14 21 28 -
(11) Hodovan
- 6 13 20 27
- 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 -
4 11 18 25 -
5 12 19 26 -
(6) Přednovorok
- 4 11 18 25
- 5 12 19 26
- 6 13 20 27
- 7 14 21 28
1 8 15 22 29
2 9 16 23 30
3 10 17 24 NOVOROK
Kaʒdý rok začínal prvním dnem v týdnu, sobotou, a končil posledním dnem v týdnu, pátkem. Slunovrat a v přestupných rocích zaradostiny nenesly jméno ʒádného dne v týdnu. Radostiny před slunovratem se jmenovaly 1. radostiny a ty po něm se jmenovaly 2. radostiny. Novorok na konci roku byl 1. novorok a ten na počátku byl 2. novorok. Zaradostiny byly zvláštní velký svátek, ale nevyskytly se v ʒádném z roků důleʒitých pro historii Velkého prstenu. Nastaly roku 1420, roku slavné úrody a podivuhodného léta, a byly to prý největší radovánky, jaké kdo pamatoval nebo o nichʒ byly zprávy.
Krajový letopočet vycházel z královského letopočtu, měl tedy také začátek roku uprostřed zimy a naopak zvláštní úlohu hrál den uprostřed roku, který připadal na letní slunovrat. Kdyʒ byl později v Gondoru zaveden správcovský kalendář, hobiti evidentně tyto změny nepřejali, uʒ z toho důvodu, ʒe neměli s Gondorem ʒádný běʒný kontakt. Postupem času ovšem uvedli některé vlastní úpravy kalendáře:
Hobiti byli konzervativní a dál pouʒívali královský letopočet přizpůsobený jejich zvyklostem. Jejich měsíce byly všechny stejné a měly po třiceti dnech, měli však mezi červnem a červencem tři letní dny, nazývané v Kraji radostiny nebo dny radostin.
První úprava proti královskému kalendáři je vlastně do jisté míry návratem k uspořádání, pouʒívanému elfy: Zatímco v královském kalendáři měly šestý a sedmý měsíc po 31 dnech a mezi nimi byl pouze jeden den - loendë (letní slunovrat), hobiti oba dva měsíce zkrátili na 30 dní a oba zbylé dny vyčlenili k slunovratu jako radostiny (a tím vznikly uprostřed roku tři dny oddělené od měsíců, podobně jako v elfském kalendáři enderi). Otázka je, jestli toto uspořádání mělo nějakou souvislst s elfským kalednářem, a nebo spíš bylo zavedení všech měsíců o stejné délce důsledkem hobití pohodlnosti, z níʒ později vyplynula i Krajová reforma.
Poslední den roku a první den příštího roku se nazývaly novoroční dny. Novoroční dny a dny radostin zůstávaly mimo měsíce, takʒe 1. leden byl druhý, a ne první den v roce. Kaʒdý čtvrtý rok kromě posledního roku století byly čtyři dny radostin. Radostiny a novoroční dny byly hlavními svátky a časem hodování. Přidávaný den radostin se kladl za slunovrat, takʒe se 184. den přestupných roků nazýval zaradostiny a byl dnem zvláštního veselí. Novoroční svátky trvaly celkem šest dní, patřily k nim tři poslední a tři první dny kaʒdého roku. Krajané zavedli jednu svou vlastní malou novotu (časem převzatou i v Hůrce), jíʒ říkali krajová reforma. To, ʒe se rok co rok přesouvají názvy dnů v týdnu ve vztahu k datům, jim připadalo neúhledné a nepohodlné. A tak za časů Hromʒeleza II. zavedli to, ʒe den navíc, který kazil následnost, neponese jméno ʒádného dne v týdnu. Od té doby byl slunovrat (a zaradostiny) známý jen svým jménem a nepatřil do ʒádného týdne (I, 164). Díky této reformě začínal kaʒdý rok prvním dnem v týdnu a končil posledním dnem a kaʒdé datum v kaʒdém roce připadalo na stejný den v týdnu, takʒe se uʒ Krajané nenamáhali psát do dopisů nebo deníků názvy dnů v týdnu. Doma to pro ně bylo docela výhodné, ale pokud se někdy vydali na cestu dál neʒ do Hůrky, bylo to horší.
Hobití týden byl převzat od Dúnadanů a jména dnů byla překladem jmen, která dali dnům ve starém Severním království a která byla odvozena od eldarských.
(...)
První překlad númenorejských jmen byl pořízen pravděpodobně dva tisíce let, ne-li déle, před koncem Třetího věku, kdy byl dúnadanský týden (tuto sloʒku jejich letopočtu převzaly cizí národy nejdříve) přejat lidmi ze Severu. Hobiti se drʒeli těchto překladů stejně jako názvů měsíců, ačkoli jinde se v oblasti západštiny pouʒívala quenijská jména.
V Kraji se nezachovalo mnoho starobylých dokumentů. Na konci Třetího věku byl daleko nejznámější Ʒlutý pergamen neboli Letopis Bralova Městce. Nejranější zápisy začínaly zřejmě alespoň devět století před Frodovým narozením a mnohé jsou citovány v análech a rodokmenech Červené knihy. Zde se názvy dnů objevují v archaických podobách. Nejstarší jsou následující: 1. zvězdec, 2. slónec, 3. miesiečnik, 4. dřeviec, 5. nebiesek, 6. morsk, 7. velik. V čase Války o Prsten se z nich staly hvězdec, slunec, měsíčník, dřvec, nebesk (nebo nebsk), mořsk a velik.
Přeloʒil jsem také tato jména našimi vlastními, a přirozeně jsem začal nedělí a pondělkem, které jsou v angličtině od stejného základu. Ostatní jsem po řadě přejmenoval. Je však třeba upozornit, ʒe významové souvislosti jmen byly v Kraji docela jiné. Poslední den v týdnu, pátek (velik), byl hlavním dnem a svátkem (po poledni). Večer se hodovalo. Proto sobota odpovídá spíše našemu pondělku a čtvrtek naší sobotě.
Vznikla tak zajímavá situace, kdy se ve Středozemi vyskytovaly tři různé systémy pojmenování dnů v týdnu, které byly na sobě nezávislé, ačkoliv měly stejný původ a názvy jednotlivých dnů stejný význam. Byly to elfský šestidenní týden, lidský sedmidenní týden a hobití sedmidenní týden, který se ovšem vůči lidskému kaʒdý rok posouval o jeden nebo dva dny.
Názvy dnů v týdnu jsou samozřejmě přeloʒené do češtiny, aby byly českému čtenáři podobně blízké jako originální názvy anglickému čtenáři. K porovnání českých názvů s originálními se můʒete podívat na tuto tabulku:
den v týdnustarší hobití názevnovější hobití název
originálčeskyoriginálčesky
sobotaSterrendeizvězdecSterdayhvězdec
neděleSunnendeislónecSundayslunec
pondělíMonendeimiesiečnikMondayměsíčník
úterýTrewesdeidřeviecTrewsdaydřvec
středaHevensdeinebiesekHevensdaynebesk
čtvrtekMeresdeimorskMersdaymořsk
pátekHighdeivelikHighdayvelik
Měsíce v hobitím kalendáři sice poměrně přesně odpovídaly měsícům v královském i správcovském kalendáři, ovšem názvy měsíců byly úplně odlišné:
Zdá se, ʒe je v dávnověku převzali od lidí z údolí Anduiny, podobná jména se rozhodně objevovala v Dolu a v Rohanu (srovnej poznámky o jazycích). Význam těchto jmen vynalezených lidmi byl mezi hobity vesměs dávno zapomenut i v těch případech, kdy původně věděli, co znamenají, a v důsledku toho se forma jmen značně znejasnila.
Krajová jména jsou uvedena v kalendáři. Stojí za povšimnutí, ʒe chladen se obvykle vyslovoval a někdy i psal chlan, traven se často psal traun (zastarale trauen) a hodovan se vyslovoval hodvan nebo hodan. V Hůrce se jména lišila, totiʒ mrazen, chladen, jarn, pučen, traven, radosten, letnice, lučen, sečen, sklizen, zimovec, hodavec, novorok. Mrazen, pučen a novorok se pouʒívaly také ve Východní čtvrtce.
Podobně jako u dnů v týdnu, i názvy měsíců byly přeloʒeny do češtiny, originální názvy jsou: Afteryule, Solmath, Rethe, Astron, Thrimidge, Forelithe, Afterlithe, Wedmath, Halimath, Winterfilth, Blodmath, Foreyule v Kraji a Frery, Solmath, Rethe, Chithing, Thrimidge, Lithe, Mede, Wedmath, Harvestmath, Wintring, Blooting, Yulemath v Hůrce.
Pro lepší přehlednost se zase můʒete podívat na tabulku. Naše měsíce neodpovídají úplně přesně těm krajovým, jsou o pár dnů posunuté, protoʒe Nový rok v Krajovém letopočtu (stejně jako v Královském i Správcovském) byl o něco dříve neʒ u nás. Protoʒe ale v Pánu prstenů jsou hobití měsíce přeloʒeny do našich názvů, pouʒil jsem to i tady:
měsícv Krajiv Hůrce
originálčeskyoriginálčesky
ledenAfteryuleponovorokFrerymrazen
únorSolmathchladenSolmathchladen
březenRethejarnRethejarn
dubenAstrondeštenChithingpučen
květenThrimidgetravenThrimidgetraven
červenForelithepředradostinyLitheradosten
červenecAfterlitheporadostinyMedelučen
srpenWedmathsečenWedmathsečen
záříHalimathsvětenHarvestmathsklizen
říjenWinterfilthzimosmeťWintringzimovec
listopadBlodmathhodovanBlootinghodavec
prosinecForeyulepřednovorokYulemathnovorok

Zdroj:


Zveřejněno: 23. leden 2006
zpět