Básně ze Společenstva prstenu
"... Na lehkých nohou dám se vést
až k větší cestě, nežli znám, ..."
str. 42
"... Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže,
Jeden všechny přivede, do temnoty sváže ..."
str. 56
"... Na těžkých nohou dám se vést
až k větší cestě, nežli znám, ..."
str. 76
Plameny v krbu šlehají,
pod střechou lůžka čekají;
nás ještě nohy nebolí,
kdo ví, co skrývá okolí
str. 80
"... Ó Elbereth! Gilthoniel!
Kdo hvězdy zářit uviděl
v Západních mořích, vzpomíná, ..."
str. 82
"Hou! Hou! Hou! Sem se skleničkou,
v soužení je vždycky útěchou. ..."
str. 92
Ať žije koupel večerní,
když spláchnem prach a bláto v ní!
Nezpívá jenom pitomec,
že horká voda je krásná věc! ...
str. 102
"Sbohem, krbe s komnatou!
Ať padá déšť a vichry řvou, ..."
str. 106
"Poutníci v zešeřelé zemi,
nezoufejte, vždyť lesy všemi
prosvitne slunce nakonec. ..."
str. 112
"... Náš starý Tom Bombadil je veselá kopa,
kabátek má šmolkový, k tomu žlutá bota. ..."
str. 117-143
Chladni, ruko, srdce, kosti,
v chladném spánku do věčnosti,
str. 137
"... Ping a pang - struny pukají!
Kráva měsíc přeskočí, ..."
str. 153
"Ne každé zlato třpytívá se,
ne každý, kdo bloudí, je ztracený. ..."
str. 164, 234
"Gil-Galad, to byl elfů král,
harfeník o něm smutně hrál: ..."
str. 178
"... Prchala zas, však rychlý byl.
Tinúviel! Tinúviel!
Elfím jménem ji oslovil, ..."
str. 184
"Sám na skále zlobřík sedí,
holé kosti si tam hledí; ..."
str. 197
"Eärendil byl námořník,
v Arvernienu zůstával"
str. 220
"A Elbereth Gilthoniel,
silivren penna míriel ..."
str. 224
"Meč, jenž byl zlomen, hledej:
V Imladris přebývá; ..."
str. 232
Když kouše zima lezavá,
i kámen mrazem pukává,
str. 258
Svět mladý byl, hory zelené,
světlo měsíce čerstvě zrozené
str. 297
"... Kde bloudí teď, kdo ví, kdo zná?
Sluncem a stínem snad.
Před léty byla ztracena
Nimrodel na horách. ..."
str. 319
"Když večer v Kraji šedý byl,
slýchal jsem v Kopci jeho krok; ..."
str. 337
"Já o listech jsem zpívala - a zlaté listí bylo.
Já zpívala jsem o větru - a lesem zabouřilo. ..."
str. 349