Sauron

Sauron byl Maia, pravým jménem Mairon, obdivuhodný. Byl mistrem klamu, lží a přetvářky; díky tomu to taky dotáhl tak daleko.
Sauron je zmiňován již v Silmarillionu, kde vystupuje jako nejmocnější služebník Melkora a v druhé půli Prvního věku už byl mocnější než jeho pán. Byl pánem vlkodlaků a žádný temný vynález neudělal Melkor bez Saurona. Po Melkorově pádu na konci Prvního věku a potopení Beleriandu utekl a zmizel ve svých tajných skrýších na východě Středozemě, ve Rhûnu. Objevil se až v průběhu Druhého věku. Pak přesunul své sídlo na jih do Mordoru, kde na rozhraní pláně Gorgoroth a Ered Lithui vybudoval na ostrožně pevnost, zvanou Barad-dûr, neboli Temná věž, odkud se rozpínal po celém Mordoru a sféra jeho vlivu snad zasahovala až do Chandu a dál na jih a východ do Haradu. Jeho největšími nepřáteli byli zprvu elfové, později, v průběhu Druhého věku Númenorejci, kteří si na jihu Gondoru zakládali opěrné body, později kolonie. Elfy z Eregionu porazil tak, že přišel v přestrojení a jako dobrý kovář a s elfským kovářem, Feanorovým vnukem Celebrimborem ukoval Prsteny moci. Potají ale ukoval nejmocnější Jeden Prsten a s ním porazil eregionské elfy a sebral jim zbývající prsteny. Na devět z nich nalákal lidi, Númenorejce i ostatní a ti pak žili v podstatě nekonečný život, ale ve službách Saurona jako nazgulové. Když se z Númenoru stala námořní velmoc a její kolonie se rozprostíraly po pobřeží pozdějšího Gondoru a Umbaru, rozhodl se Sauron zničit Západní lidi. Poslední númenorský král Ar-Pharazôn proti němu vytáhl, pokořil ho a odvezl jako zajatce na Númenor. Sauron postřehl, že není možné dobýt Númenor zbraněmi a proto využil reptání Númenorců proti Valar a elfům, že oni mají nesmrtelný život a Númenorci ne. Díky tomu se stal rádcem krále a dosáhl toho, že začal být na Númenoru uctíván Melkor, stavěly se jeho chrámy a Sauron dokonce poradil králi, aby vytáhl s armádou na Valar a vydobyl si od nich nesmrtelnost. Král ho poslechl a vyplul se svou obrovskou flotilou na západ. Valar se rozhněvali, žádali o pomoc Illúvatara, který smetl Númenor, zničil krále a jeho armádu a změnil svět, takže se Valinor navždy dostal z dosahu lidí. Sauron, ač se zalekl hněvu Valar a jen stěží unikl katastrofě, dosáhl svého a velké říše Númenor se zbavil; za cenu toho, že už nemohl klamat sličnou podobou. Nepočítal však s vytvořením Říší ve Vyhnanství, tedy Arnoru na severu a Gondoru na jihu, které se staly novými úhlavními nepřáteli Saurona. Po vypuknutí války Posledního spojenectví se Sauronovi postavili lidé a zbytky elfů, Sauron padl Isildurovou rukou a ztratil svou tělesnou podobu, takže zmizel jako duch. Nastal Třetí věk, který byl věkem největšího rozmachu Gondoru (okolo r. 1050). Pak se však v Zeleném hvozdu (Temný hvozd) usídlil Sauron, vybudoval Dol Guldur a přepadal odtud říše elfů i lidí. Potají zde sídlil až do doby, kdy ho odhalil Gandalf. Poté uprchl do Mordoru, opět vybudoval Temnou věž a znovu začal ohrožovat mír ve Středozemi a hledat Jeden Prsten, který mu ztratil Isildur. V této době, na konci Třetího věku, měl nejmenší moc, kterou kdy měl, ale kdyby získal zpátky \jeden Prsten, stal by se stejně mocným jako Valar a pánem Středozemě až do Dagor Dagorath. Pak začala válka o Prsten a on se spojil se Sarumanem a společně se snažili pokořit svobodná království lidí na jihu - bez úspěchu. Jeho armáda na Pellenorských polích prohrála, Pán nazgûlů byl zničen a Aragorn pochodoval na Černou bránu. Mezitím hobit Frodo dospěl k Hoře osudu, kde Sauron vykoval Prsten, vhodil ho do ohně a Sauron pominul. Barad-dûr byla zničena, Mordor rozvrácen, zbytky armád se rozprchly a nastal mír.