Samvěd Křepelka

Samvěd Křepelka, obvykle řečený Sam, byl hobit z Kraje, zahradník a přítel Froda Pytlíka. Sam se narodil roku 2980. Jeho otcem byl hobitínský zahradník Peckoslav Křepelka (Kmotr), jeho matkou byla Bela Dobříšková. Proti ostatním hobitům, kteří se stali členy Společenstva Prstenu, pocházel z prostších poměrů, rodina bydlela v malé noře v Pytlové ulici č. 3.
Kmotr Křepelka pracoval jako zahradník v Dně pytle u Bilba pytlíka a bral si často syna na pomoc, takže Sam si brzy oblíbil Bilbova vyprávění o dalekých krajích a spřátelil se s Bilbovým synovcem Frodem. S dalšími přáteli Pipinem Bralem a Smělmírem Brandorádem pak sam přišel na to, že Bilbo a později Frodo vlastní magický prsten, který drží v tajnosti. To je vedlo k vytvoření přátelského spiknutí, které si kladlo za cíl zjistit co nejvíc informací, pomoct Frodovi, kdyby se musel vydat někam na cestu a nenechat ho odejít samotného. Když Sam jednou při péči o zahradu tajně poslouchal pod oknem Dna pytle rozhovor Froda s čarodějem Gandalfem, byl přistižen a Gandalf ho za to vybral jako Frodova společníka.
Sam se nejdříve vydal s Frodem a Pipinem do Studánek v Rádovsku, kam se Frodo na oko stěhoval. Cestou se setkali s elfy pod vedením Gildora, což byl pro Sama úžasný zážitek, neboť vždycky chtěl vidět elfy. Ve Studánkách bylo spiknutí odhaleno takže se na cestu vydali i Pipin a Smíšek. Když později družina v Hůrce přišla o poníky, podařilo se sehnat jenom jednoho od proradného Viliho Potměchutě. Sam se ho ujal, pojmenoval ho Vilík a pečoval o něj po celou cestu do Roklinky a z Roklinky na jih až k Branám Morie. V Roklince na Elrondově radě, když se vybírali členové Společenstva, se Samem se od začátku počítalo jako s Frodovým věrným společníkem.
V Lothlórienu dostal Sam jako dar od Paní Galadriel elfské lano a krabičku s mallornovým semenem a kouzelným práškem, usnadňujícím růst rostlin, které pak využil při obnově Kraje.
Když došlo k rozbití Společenstva u jezera Nen Hithoel, Sam jako jediný zůstal s Frodem a vydal se s ním na východ přes řeku k Mordoru. Ve skalách Emyn Muilu Sam dobře využil své lano k sešplhání z útesu. Brzy na to se hobitům podařilo polapit Gluma, který je sledoval. Ten se pak stal jejich průvodcem. Sam na rozdíl od Froda Glumovi nikdy nedůvěřoval a brzy postřehl dvě stránky osobnosti, které v Glumovi bojovaly a nazval je Podraz a Podlez.
Když byli hobiti v průsmyku Cirith Ungol kvůli Glumově zradě přepadeni Odulou, bojoval Sam nejdřív s Glumem, kterého zahnal na útěk. Pak se vrhnul na pomoc Frodovi, kterého Odula mezitím omráčila. Sam obřího pavouka oslepil Galadrielinou lahvičkou, povedlo se mu jej mečíkem Žihadlem bodnout do očí a nakonec i do břicha, když se jej Odula pokusila zalehnout. Odula se tak díky Samovi probodla větší silou, než by byl schopen jakýkoli člověk.
Když se Sam vrátil k Frodovi, myslel si, že je mrtvý, a tak od něj vzal Prsten a nechal si také lahvičku Galadriel a Žihadlo a rozhodl se pokračovat v poslání sám. Brzy se ale stal svědkem toho, jak se Froda zmocnily dvě družiny skřetů a z jejich řeči vyplynulo, že je jenom omráčený a že ho vezmou do své pevnosti. Sam se tedy vydal Froda zachránit. S využitím lahvičky Galadriel pronikl přes Bdící do pevnosti v Cirith Ungolu. Tam zjistil, že se skřeti navzájem povraždili, ale střetl se nejprve v chodbě s jedním malým skřetem, který Sama ve strachu považoval za elfího bojovníka, a pootm na horní terase pevnosti s náčelníkem Šagratem, který se mu vyhnul a utekl pryč s Frodovými věcmi. Nakonec se Samovi podařilo najít Froda a dílem štěstěny zabít posledního skřetího strážce. Vrátil Frodovi Prsten a společně se vydali do nitra Mordoru.
Protože se nemohli dostat dolů na pláň Gorgoroth přes strmý skalní hřeben Morgai, museli si zajít daleko na sever, až blízko hradu Durthangu, odkud vedla silnice na pláň. Tam je dohonil oddíl skřetů, pochodujících do války. Velitelé je považovali také za skřety a hnali je nějaký čas s oddílem, než se hobitům podařilo uprchnout.
Po cestě k Orodruině se zbavovili všeho, co mohli postrádat. Sam tak musel oželet své kuchařské náčiní, které celou dcestu nesl. Když dorazili na úbočí Orodruiny, byl Frodo tak vysílen nesením těžkého břemene Prstenu, že ho Sam musel vzít na záda. U Puklin osudu se Frodo vydal opět napřed a Sam byl pak svědkem toho, jak se nejdřív prohlásil pánem Prstenu a poté bojoval s Glumem a o Prsten přišel.
Po zničení Prstenu byli Frodo a Sam brzy obklopeni tekoucí lávou ze sopky a smířeni se smrtí, ale v poslední chvíli je zachránil Gandalf s pomocí velkých orlů, kteří je odnesli do bezpečí. Poté hobiti ještě nějaký čas pobývali v Minas Tirith, než se vydali zpátky na sever. Zastavili se načas v Roklince, kde se setkali s Bilbem. Bilbo dal Samovi poslední za svého zlata z dračho pokladu, aby měl Sam na ženění.
Po návratu do Kraje se Sam spolu se svými přáteli Smíškem a Pipinem a sedlákem Chaloupkou zapojil do vzbouření hobitů, které vešlo ve známost jako Vymetení Kraje. Sam velmi litoval škod, které v Kraji způsobili Sarumanovi služebníci, ale podařilo se mu moudře využít dar Galadriel, a tak obnova Kraje pokračovala velmi úspěšně. Mallornové semeno zasadil na místě starého stromu na Oslavové louce u Dna pytle a brzy z něj vyrostl jediný mallorn na západ od hor a na východ od moře a jeden z nejkrásnějších ve Středozemi.
Sam si na jaře roku 3020 vzal Růženu Chaloupkovou a přestěhoval se s ní do Dna pytle, kde bydleli společně s Frodem. Když Frodo nakonec odešel do Přístavů, odkázal Dno pytle Samovi. Samvěd se stal váženou osobností a zakladatelem významné rodiny Zahradníčků. Měl celkem třináct dětí, byli to: Elanor, Frodo, Růža, Smíšek, Pipin, Zlatovláska, Peckoslav, Sedmikráska, Prvosenka, Bilbo, Rubína, Robin, Tolman. Roku 3027 se starosta Kraje Vilda Bělonožka vzdal svého úřadu a jeho nástupcem byl zvolen právě Samvěd. Znovu byl zvolen v letech 3034, 3041, 3048, 3055, 3062 a 3069. V roce 3076, na konci jeho úřadu, mu bylo devadesát šest let. Roku 3082 zemřela o slunovratě Samova manželka Růžena a on se vydal na cestu na západ k Přístavům, aby se také přeplavil přes Moře. Poslední, kdo ho viděl, byla v Podvěží jeho dcera Elanor, které předal Červenou knihu.