Rhûn

Označení rozlehlých zemí na východ od Rhovanionu a Mordoru. Zároveň také název rozlehlého jezera, někdy známého jako vnitrozemské moře. Do jezera Rhûn ústila řeka Celduina, u jejíhož ústí ležela země Dorwinion.
Za největšího rozkvětu Gondoru sahaly hranice říše až k vnitrozemskému moři, ale vždy to byly otevřené pláně, na nichž téměř nikdo nebydlel. Ze Rhûnu vždy přicházelo největší nebezpečí pro Gondor - nájezdy Východňanů. První přišel na konci 5. století. Roku 500 byli poraženi Rómendacilem I.. Jeho syn Turambar (král Gondoru) pak dobyl rozsáhlá území ve Rhûnu.
Další Východňané se začali chystat k útoku na Gondor ve 13. století, ale regent a pozdější král Minalcar se vypravil roku 1248 s velkou armádou k jezeru Rhûn, kde porazil celé vojsko Východňanů a přijal jméno Rómendacil (byl korunovál jako Rómendacil II. )
Nový nápor z východu na Gondor začal v polovině 19. století. Tentokrát to byl národ, nazvaný Vozatajové, podle jejich způsobu cestování a boje na vozech. Roku 1856 padl v bitvě král Narmacil II., ale v roce 1899 byli Vozatajové poraženi na Dagorladu. Vůbec největší útok přišel roku 1944, kdy část Vozatajů objela Mordor z jihu, spojila se s Varjagy z Chandu a s obyvateli Haradu. Pak zaútočili na Gondor jak ze severu tak z jihu. Zatímco severní armáda Vozatajů zvítězila v bitvě, kde padnul král Ondoher, jižní armáda byla poražena generálem Eärnilem, který se pak rychle vydal do Severního Ithilienu, kde se mu podařilo překvapit a porazit i severní armádu Vozatajů. To byl, naštěstí pro Gondor, na pár století konec nájezdů z východu.
Východňané znovu přišli ve 26. století, kdy přes Rhûn došli až do Rhovanionu, kde se usídlili v zemích mezi Temným hvozdem a Celduinou a podnikali útoky do údolí Anduiny. Říkalo se jim Balchothové. Roku 2510 připravili velký útok na Gondor, kdy se přeplavili přes Nehlubiny a vpadli do Calenardhonu. Potom však byla svedena bitva na Poli Celebrantu, kde přijel Gondorské armádě na pomoc Eorl Mladý z Éothéodu, který zcela zničil vojsko Balchothů, a pak dostal od správce Gondoru Ciriona zemi Calenardhon darem.
Od té doby pak už nebyly podnikány žádné větší nájezdy Východňanů až do doby, kdy se Sauron vrátil do Mordoru a začal k sobě shromažďovat všechna vojska z národů, které si podřídil, včetně Východňanů. Ti pak vyšli z Mordoru přes Cirith Morgul a napadli Gondor. Tehdy byla před Minas Tirith svedena největší bitva věku, bitva na Pelennorských polích. Většina Východňanů však vyšla z Mordoru až když přišlo Gondorské vojsko přímo před Černou bránu. Pak byli Gondorští obklopeni několikanásobně silnější armádou, která se však náhle ocitla bez velení, když byla Sauronova moc zničena vhozením Jednoho prstenu do Hory osudu.
Po pádu Saurona byl s východními zeměmi uzavřen mír a jejich vládci uznali moc Gondoru.