Dúnedain čili Dúnadané z Arnoru byla jedna ze tří hlavních skupin Dúnedain, která vznikla ve Středozemi na konci Druhého věku po Pádu Númenoru (další byli Dúnedain z Gondoru a Černí Númenorejci).

Žili v Eriadoru, zejména v okolí Soumračného jezera, Severních a Větrovských vrchů. Díky blízkosti Lindonu a tam žijících elfů byl Eriador oblíbeným místem, kam se z Númenoru vystěhovávali Věrní. Po Pádu Númenoru tu vytvořili království Arnor pod vládou Elendila, jeho hlavním městem byl Annúminas.

Populace Arnoru dostala těžkou ránu už ve válce Posledního spojenectví a od té doby vždy zůstal Arnor méně lidnatý než Gondor. Další problém představovalo rozdělení Arnoru na tři státy (Arthedain, Cardolan a Rhudaur) a pozdější vleklé války s Angmarem, během nichž se Eriador do značné míry vylidnil. Nakonec všechna království zanikla a od pádu Fornostu v roce 1974 žil pozůstatek Dúnedain více méně v utajení, pod vládou dědičných náčelníků z Isildurova rodu. Navenek byli známi jako hraničáři, kteří putovali krajem a snažili se chránit ostatní obyvatele Eriadoru před zlými tvory.

Přesto (nebo právě proto) si Arnorští Dúnedain zachovali mnohem více ze své vznešenosti a númenorské krve než naprostá většina lidí v Gondoru, kde se Dúnedain mnoham více mísili s ostatními lidmi. Právě náčelník Dúnedain z Arnoru, Aragorn II., se nakonec stal králem Obnoveného království, které znovu sjednotilo Arnor a Gondor.